Česká média
logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Michala Hergetová: EKONOMICKÝCH MODERÁTORŮ JE STRAŠNĚ MÁLO

13. srpna 2018
Rok po absolvování Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké škole ekonomické v Praze se stala Michala Hergetová (v roce 2005) redaktorkou v České televizi. Diváci ji znají především z ekonomických pořadů na zpravodajském kanálu ČT24. „Nikdy jsem neplánovala stát se novinářkou. Když jsem studovala ekonomku, jezdila jsem často stopem. Nikdy ne sama. Brali nás tehdy zajímaví lidé,“ vzpomíná populární tvář ČT. „Jedním z těch lidí byl Jan Obermann, který měl tehdy rozjet televizi TV 3, a přizval mě, abych to ve zpravodajské televizi zkusila.“ TV 3 vysílala krátce na začátku milénia. Kvůli sporům s americkým investorem částečně vyráběla program Kindernayova firma RTV Galaxie, zpravodajství dodávala agentura TVD. Ta patřila společnosti MAFRA. „Já jsem o novinařině tehdy nevěděla nic, ale v redakci byla spousta zkušených novinářů,“ připomněla Michala Hergetová, „Pamatuji si, že Nora Nováková, dnes Fridrichová, mě učila úplně první reportáž. Byla to módní přehlídka lidí s hendikepem a jejich příběhy.“ Celý článek

Ondřej Houska: OLAF MÁ VELKOU KREDIBILITU - TI,CO HO ZPOCHYBŇUJÍ BY SI O TOM MĚLI NĚCO PŘEČÍST

30. července 2018
Dozvídáme se v médiích málo informací o fungování Evropské unie? Proto je nesrozumitelná a lidé ji nemají rádi? Nebo o takové informace nemají čtenáři, posluchači a diváci prostě zájem? Jak ze začarovaného kruhu? Jaký je pohled na Evropskou unii z tuzemska? Jaký je pohled člověka, který několik let dělal v Bruselu zpravodaje a musel tak poznat fungování evropských institucí zblízka i v zákulisí? K novému rozhovoru pro Česká média si pozvala Ivana Chmel Denčevová bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housku, který dnes působí v Hospodářských novinách i v dalších titulech mediálního domu Economia. Celý článek

Robert Záruba: NEJATRAKTIVNĚJŠÍ ZÁPASY FOTBALOVÉ LIGY NA VOLNĚ DOSTUPNÝCH KANÁLECH NEBUDOU

16. července 2018
Sport a Česká televize - to je nedílné spojení už více jak 60 let. Když je mistrovství světa v hokeji, zájem o vysílání České televize prudce stoupá. Když je olympiáda, divácká přízeň vykolejí i peoplemetry. Absolutní rekord sledovanosti v novodobé historii drží stále zlaté hokejové finále v Naganu, které připoutalo k obrazovkám více jak 4 miliony diváků. Doba se však mění. Komerční zájem vytlačuje fotbal a hokej z veřejnoprávní obrazovky. Robert Záruba je jedna z klíčových osobností nejen ČT sport, ale také tvář České televize. Pracuje v ní více jak třicet let a za u dobu komentoval přes 1500 hokejových zápasů. Přijal i účast ve Star dance. Strávil tehdy podzim nejen na hokejových stadionech, ale současně i v taneční zkušebně. „Nejlepší podzim mého života, protože mě to tak trochu restartovalo,“ vzpomíná Robert Záruba, „samotný projev pohybový, to tancování a ta parta, kterou jsme si tam tenkrát udělali, a to všechno kolem, patřilo k největším zážitkům v televizi kromě mojí práce. Byla to zábava, byť poněkud fyzicky i psychicky drsná. Ale mě to strašně bavilo!“ Celý článek

Aleš Rozehnal: EVROPSKÝ PARLAMENT VYDÁVÁ ŘADU DEKLARACÍ, ALE JE SLOŽITÉ NAJÍT JEJICH KONKRÉTNÍ LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ

09. července 2018
Evropský parlament vyzval celou Unii ke zvýšení ochrany novinářů a oznamovatelů.  Poslanci požadují rychlé přijetí legislativních a nelegislativních opatření na úrovni EU i členských států k ochraně novinářů, aby se zamezilo jejich zastrašování a nedocházelo k trestním stíháním s cílem cenzurovat jejich práci. Potřebujeme takové zákony v České republice přijímat? Je snaha Europarlamentu pouhou deklarací? Proč řeší unie směrnici o autorském právu? Na kom vydělává Facebook a Google? Tyto, a další otázky řeší Jan Mrzena s hostem Českých médií, expertem na mediální právo, docentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem. „Postavení novinářů se neliší od postavení občanů obecně. Mají sice některá práva navíc, například právo na ochranu zdroje, které je velmi důležité při jejich práci. Ale nestojí nad zákonem, nemohou jej porušovat, ani v rámci toho, že přináší zprávu občanům, a tudíž naplňují jedno ze základních práv občanů – právo na informace,“ uvedl Aleš Rozehnal a dodal, „odpovědnost za obsah nese médium, nikoliv novinář.“ Celý článek

Alice Němcová Tejkalová: ÚTOK NA NOVINÁŘE JE JEDNÍM Z POSTUPŮ POLITICKÉ KOMUNIKACE

02. července 2018
Doba nese zcela nové požadavky na profesi novináře. Laťka nároků stoupá, společenské vnímání novinářů klesá. Jak s tímto fenoménem bojuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy? Jak mají vypadat odborné analýzy, které zpracovává CEMES? A jakou odezvu mohou mít diskuse Europoslanců o potřebě zlepšit ochranu novinářů (hlavně těch „nepohodlných“) v České republice? Úspěšná sportovní novinářka (spolupracovala s Českou televizí – především na přenosech handicapovaných sportovců) Alice Němcová Tejkalová je od února děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je to práce náročná, ale zároveň hezká,“ říká o možnosti vést prestižní fakultu Alice Němcová Tejkalová, „vážím si té možnosti.“ Celý článek

Miroslav Dittrich: NĚKTERÉ REGIONÁLNÍ STANICE BUDOU POTŘEBOVAT URČITÉ ZMĚNY, ABY SE VYLEPŠILY

25. června 2018
Český rozhlas je více jak půl roku v centru pozornosti. I přesto, že se podařilo Radiožurnálu postoupit na druhé místo v poslechovosti, dobře se rozvíjí PLUS, zásadní změn prodělala Vltava, pozornost na sebe strhávají korky generálního ředitele René Zavorala, které přerostly v aféry. Nejviditelnější byl spor o reportáže o dotace pro Agrofert při hospodaření na pozemcích bez jasných vlastníků Janka Kroupy. Nejnovější bouři vyvolal záměr hromadného propouštění. Český rozhlas se tak stal tématem pro média, veřejnost, ale i pro politiky. René Zavoral se tak stal častým hostem jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny. Celý článek

David Jařab: OTEVŘENÉHO A NEBÁZLIVÉHO POHLEDU NA SPOLEČNOST JE TADY TŘEBA JAKO SŮL

20. června 2018
Akademický senát pražské FAMU navrhl odvolání děkana Zdeňka Holého. Rektor AMU Jan Hančil děkana ve funkci podržel. Hustá atmosféra na fakultě ještě zhoustla, škola funguje, ale nervozita je všudypřítomná. Co bude dál? Jak se vlastně uplatňují principy akademické svobody a demokracie? Má rektor v takových případech kompetenci rozhodnout, anebo se od něj očekává pouze podpis pod návrh senátu FAMU? Česká média se zajímala o názory zastánců i odpůrců odvolání děkana. Pozvání k rozhovoru přijal člen akademického senátu FAMU - scénárista a režisér David Jařab – osobnost s výraznou stopou v českém divadle, televizní i filmové tvorbě. Brzy po absolvování JAMU byl uměleckým šéfem brněnského HaDivadla, poté pražského Divadla Komedie a teď směřuje do angažmá v Divadle Na zábradlí. Natočil několik nepřehlédnutelných televizních projektů, za svou celovečerní prvotinu Vaterland dostal Českého lva, i film Hlava-ruce-srdce byl na lva nominován. „Příchodem děkana Zdeňka Holého došlo k nějakým pozitivním změnám,“ uvedl David Jařab. „Zároveň ale také došlo k proměně způsobu vedení, který má blíž k manažerskému stylu, kdy účel světí prostředky. Značná část akademické obce sledovala kudy se ubírá způsob komunikace a personální politiky. Ten způsob je pro školu, která je založena na jistém druhu velmi blízkých vztahů, nešťastný. To se projevilo překračováním kompetencí.“ Celý článek

Jaroslav Brabec: DOKUMENTARISTI BYLI VYCHOVÁVÁNI SPÍŠE JAKO AKTIVISTI

16. června 2018
Akademický senát pražské Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění schválil návrh na odvolání děkana Zdeňka Holého. Senát v aktuální sestavě pracuje několik měsíců, děkan déle než dva roky. Už tak hustá atmosféra na fakultě pak ještě zhoustla, škola se rozdělila na dva tábory. Mediální obraz situace byl sestavován z útržků názorů některých pedagogů a osobností českého filmu. Česká média se proto zajímala o názory lidí z FAMU, aby mohly zaznít argumenty obou táborů. Akademický senát FAMU poslal návrh na odvolání Zdeňka Holého z funkce děkana rektorovi AMU Janu Hančilovi. Ten návrhu nevyhověl a rozhodl o pokračování mandátu stávajícího děkana. Pozvání k rozhovoru přijal vedoucí katedry kamery FAMU profesor Jaroslav Brabec. Celý článek

Ivana Denčevová: CÍLE ATAKŮ VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ? TŘEBA PROTO ABY SE STALY KROTŠÍMI A REDAKTOŘI POUŽÍVALI VÍCE AUTOCENZURU

21. května 2018
Autorka několik knih je v současné době „jednou z tváří“ ambiciózní ČRo PLUS. Její pořady jsou zaměřeny především na historii minulého 20.století. „Chystám pořad, který je zaměřen na jeden z mýtů - zda byla ekonomika prvorepublikového Československa světovou špičkou,“ prozradila Ivana Chmel Denčevová své nejbližší plány. „Jako moderátorka bych své názory neměla sdělovat,“ uvedla v souvislosti se svou profesí moderátorsky a redaktorky, „mohu něco říct třeba v otázce nebo v konstatování, ale to jsou spíše protiargumenty a názory oponentní. Názory by měli sdělit ti, se kterými vedu rozhovor.“ Celý článek

Mgr. art. PETER DUHAN: NEMÁM TUHLE OTÁZKU RÁD, TO JE STRAŠNĚ SLOŽITÉ

10. května 2018
Peter Duhan v sobotu zemřel. Bylo mu 71let. Lidé od médií vědí z jeho profesního života mnohé. Takže to podstatné už jen stručně. Absolvent bratislavské Vysoké školy múzických umění pracoval do roku 89 jako dramaturg zábavy Československé televize. V letech 1991 – 92 byl ústředním ředitelem Československého rozhlasu, poté až do roku 2000 působil v soukromém sektoru. Od roku 2000 spolupracoval s Českým rozhlasem, konkrétně ČRo 6 – Rádio Svobodná Evropa, v roce 2007 byl jmenován ředitelem stanice. V roce 2009 se stal programovým ředitelem ČRo, od února 2010 prozatímním ředitelem a v červenci 2011 se stal ředitelem generálním. Na funkci rezignoval 3. listopadu 2015 – dle jeho tehdejších vyjádření ho k rezignaci vedly zdravotní důvody a téměř rok trvající neshody s Radou Českého rozhlasu. Celý článek