logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Rada schválila rozpočet České televize na rok 2019

16. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Na poslední letošní schůzi schválila rada rozpočet České televize na rok 2019. Televize chce hospodařit s výnosy i náklady ve shodné výši 6, 674 miliardy Kč, což jsou v porovnání s letošním rokem o 286 milionů Kč nižší částky. Pro navržený rozpočet hlasovali všichni radní až na Jiřího Kratochvíla, který v té chvíli opustil místnost. Celý článek

Od jara 2016 má René Zavoral dilema: Co dál s Vltavou? (část třetí)

15. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Petr Fischer byl šéfredaktorem ČRo Vltava jmenován k 1. prosinci 2016, stanice má nové vysílací schéma od 1. října 2017. V prosinci 2017 se dohodl generální ředitel René Zavoral na ukončení spolupráce s programovou ředitelkou Evou Hazdrovou Kopeckou. Od 1. února 2018 je programovým ředitelem Ondřej Nováček. V létě řešila Rada ČRo pornografii na Vltavě, v září totéž řešila RRTV i volební výbor PS. V té době vznikl i otevřený dopis na podporu nové Vltavy a Petra Fischera. V říjnu už napětí okolo Vltavy přeskočilo do médií. V listopadu se na situaci zeptala okolo stanice zeptala její redaktorka přímo radních. Předsedkyně Dohnálková tvrdila: „Rada v tuto chvíli nemá vůbec informace o tom, že by měly být nějaké změny. V současné době vede stanici pan Fišer. Já k tomu v této chvíli nedokážu nic říct.“ René Zavoral reagoval emotivně: „Musím protestovat, že zaměstnankyně Českého rozhlasu pokládá tuto otázku radě, která nemá v této věci vůbec žádnou kompetenci.“ Hana Dohnálková však nakonec přiznala, že se rada Vltavou potají, ale intenzivně zabývá: „Oslovili jsme naše dva experty, starší pány, kteří mají v mediální oblasti velké zkušenosti - Lubomír Zeman a Jiří Mikeš naposlouchávají Vltavu v širším měřítku. Už teď se na to zaměřují. Slíbili, že dají nějakou svojí subjektivní zprávu, pozitiva, negativa a možná i nějaké podněty. My jsme na to zvědaví, ty výsledky by měly být během prosince.“ Celý článek

Od jara 2016 má René Zavoral dilema: Co dál s Vltavou? (část druhá)

14. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Nová Vltava byla v éteru od 1. října 2017. Brzy poté skončila ve vedení programu Eva Hazdrová Kopecká. Na prosincové schůzi Rady ČRo bez bližšího vysvětlení oznámil generální ředitel René Zavoral, že se s paní ředitelkou dohodli na ukončení spolupráce. Jejím nástupcem se od 1. února 2018 stal Ondřej Nováček. Vltava v nové hávu vysílala dál, korigovala či rozvíjela některé původní záměry, avšak více byli slyšet i kritici. René Zavoralovi se dva roky poté, co začal řešit směřování Vltavy a její personální obsazení, stále situaci nedařilo stabilizovat a velké dilema „Co dál s Vltavou?“ začalo koncem jara blikat výstražným světlem. Celý článek

Od jara 2016 má René Zavoral dilema: Co dál s Vltavou? (část prvá)

13. prosince 2018 16:15 / Jan Mrzena
Prohlášení Českého rozhlasu k personální změně na Vltavě (publikované 12. prosince 2018 v 17 hodin: „Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se na návrh ředitele Programu Českého rozhlasu Ondřeje Nováčka rozhodl neprodloužit smlouvu s šéfredaktorem Vltavy Petrem Fischerem. Jméno jeho nástupce, který se ujme vedení stanice od 1. ledna 2019, bude oznámeno na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu dne 19. prosince 2018. Důvodem neprodloužení smlouvy je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry.“ Celý článek

Kluby nominovaly pro volbu do RRTV čtyři kandidáty

12. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Volební komise včera zveřejnila nominace kandidátů pro volbu do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. O jedno volné místo se v tajné volbě utkají čtyři kandidáti – Jaroslav Kravka (nominoval poslanecký klub KSČM), Vadim Petrov (ANO), Milada Richterová (TOP) a Olga Ulrichová (Piráti). Volba může proběhnout už příští týden. Radní je v tomto případě volen na šest let a funkční období začíná po jmenování předsedou vlády. Celý článek

STEM/MARK: Mediální gramotnost je v česku nízká

11. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
O mediální gramotnosti se roky mluví. Často slyšíme nářky, jak píárové agentury prostřednictvím médií dokáží ovlivňovat obyčejné lidí, jak dokáží směřovat jejich chování nejen v byznysu, ale třeba i při volbách. Mnoho komentátorů se snaží pochopit a pospat chování politiků (v preferencích úspěšných), kteří dominují na domácí scéně, při komunikaci se svými voliči prostřednictvím médií (prezidenta a premiéra především). Doslova otázkou života či smrti je problém takové komunikace pro letá zavedené strany. Bohužel, jsou to právě ony zavedené strany, které léta téma mediálního vzdělávání přehlížely a podceňovaly. Podle unikátního plošného průzkumu agentury STEM/MARK (ne němž spolupracovala s Českou televizí) pouze čtvrtina dospělé populace dosahuje v mediální gramotnosti uspokojivé úrovně. Průzkum mapoval také v jakých oblastech gramotnost nejčastěji chybí a které skupiny jsou nejvíce ohrožené. Celý článek

Co přinese tento týden?

10. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
V druhém prosincové týdnu očekáváme několik zásadních akcí a informací. Už dnes bychom se mohli dozvědět, koho přihlásily poslanecké kluby do další volby nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta předchozí byla neúspěšná poté, co klub ANO nejprve nominoval mediálního matadora Petra Štěpánka, avšak po tlaku veřejnosti klub začal s podporou váhat a Petr Štěpánek nakonec svou nominaci stáhl. Termín pro podávání přihlášek se tentokrát posouval, protože největší frakce hledala shodu na jedno jménu. Koho do volby ANO nakonec vyšle se údajně poslanci dohodli před víkendem. Spekuluje se například o Vadimu Petrovovi… Celý článek

Jak jsme na tom s mediální gramotností?

09. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
V rámci série odborných seminářů, které jsou zaměřeny na téma „Budoucnost mediální výchovy v České republice“ zorganizoval senátní školský výbor v září veřejné slyšení Aktéři vzdělávací politiky a mediální výchova. Chvályhodná akce však zatím nemá hmatatelné pokračování. Jedním ze závěrů byl záměr vytvoření mezirezortní koordinované mezirezortní platformy. Jejím jediným úkolem by mělo být vypracování dlouhodobé strategie rozvoje mediální gramotnosti.  Shodla se na tom většina náměstků ministerstev, kteří se slyšení zúčastnili. Závěr chtěli přenést i na jednání vlády. Konkrétně jde o Václava Pícla (náměstka ministra školství), Jiřího Vzienteka (náměstka ministra kultury – rezort má na starosti mediální legislativu), Benedikta Vangeliho (vedoucího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra) a zástupkyně RRTV. Státní orgány se od té doby nikam viditelně neposunuly. Projednávání rozpočtu na rok 2019 a každodenní strasti státní správy dobrý záměr přemazaly. Stojí za to si připomenout, co na slyšení zaznělo. Milada Richterová (bývalá místopředsedkyně RRTV): "Už v roce 2015 jsme volali po vytvoření meziresortní platformy, která by koordinovala aktivity ke zvýšení mediální gramotnosti. Je zjevné, že dětskou populaci a mládež je nutné oslovovat úplně jinými prostředky a kanály než například, nás seniory. Také předmět vzdělávání musí být odlišný a přizpůsobený specifickým potřebám cílových skupin...v současnosti probíhá novelizace směrnice o audiovizuálních mediálních službách. RRTV se domnívá, že následný proces implementace do české legislativy by mohl být právě tím ideálním impulsem k nastartování jednotné politiky státu v oblasti mediálně-vzdělávacích aktivit." Benedikt Vangeli (vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra):  "Proč vlastně nebo jaký má vztah mediální gramotnost a bezpečnost. Bohužel se ukázalo v předchozích několika letech, a nám se to nějakým způsobem z hlediska analytických materiálů zformovalo v auditu národní bezpečnosti, mediální gramotnost, a když to převedu do těch bezpečnostních termínů, tím pádem odolnost veřejnosti proti informačním operacím všeho druhu je klíčová pro to, aby demokracie mohla čelit bezpečnostním výzvám 21. století. Je to v podstatě proto, aspoň jak já se na to dívám, že demokracie předpokládá, že každý občan je schopen dělat informované rozhodnutí... Když se koukneme na to, co jsou základní bezpečnostní zájmy ČR, jsou definované v bezpečnostní strategii ČR, tak zjistíte, že jsou to vlastně základní ústavní hodnoty ČR, takové ty klasické věci, co víme, suverenita, politická nezávislost, ochrana základních lidských práv, dokonce tam je ještě stále, jakožto životní bezpečnostní zájem ČR." Jiří Vzientek (náměstek ministra kultury): " Média nás předběhla, vznikla tady spousta nových médií, ať už jsou to sociální sítě a další věci, které bombardují především mladou generaci spoustou informací, které ne vždy jsou relevantní, ne vždy jsou pravdivé. I způsob zobrazování, na kterém jsou sociální sítě postaveny, je, že vás utvrzuje v nějakém názoru, který vy máte, a zobrazuje vám jen takové věci, které chcete slyšet. A tím vás přesvědčuje o té správnosti vašeho názoru. V tom je velké nebezpečí, které si převážně mladší generace neuvědomuje. To je právě, si myslím, úkol převážně pro MŠMT a školy, které by měly právě naučit mladé lidi to, aby rozlišili mezi informací, aby k informacím přistupovali kriticky, aby ne všechno, co je napsáno na sociálních sítích, brali za bernou minci a brali jako fakt... U seniorů je to spíše skutečně ne už o sociálních sítích, ale zase tam může být zpětná vazba od mladší generace, tzn. že ti vnuci, vnučky vysvětlují svým seniorům pohled na svět už tím prizmatem, který mají zkreslený ze sociálních sítí. Starší generace přeci jen ještě více sleduje televizi, klasická média, ať už noviny nebo rozhlas, ale už v tuto chvíli se nechá ovlivnit mladší generací a říká si: „Možná že nám v té televizi neříkají úplně pravdu, možná je to všechno jinak.“ A myslím si, že to je zase další ne už možná pro MŠMT, ale pro další nějaké ať už ministerstvo práce a sociálních věcí, vytvořit nějaké programy nebo kurzy, semináře právě i pro seniory. Nejoptimističtější byla střední generace... Co se týká ministerstva kultury, tak náš příspěvek k mediální gramotnosti je v tuto chvíli velmi omezený. Můžu říci, tady jsem dočetl z těch materiálů minulých, že se tu mluvilo o dotačním programu, který ministerstvo kultury má. Ano, máme dotační program, máme na něm alokován 1 mil. Kč na rok na celou republiku a podpořili jsme, tuším, 10 projektů v minulém roce. Takže program máme, ale jestli je to dostatečné, to vidíte z té alokace i z množství podpořených projektů sami." Jan Jirák (profesor Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který veřejné slyšení moderoval): „Mediální gramotnost je klíčová pro život ve 21. století, potřebná pro život ve společnosti, ve které se média a digitální technologie stávají přirozenou součástí našeho každodenního života. Od chvíle, kdy se ráno probudíme, až do chvíle, kdy usínáme, a to během celého dne, při práci, studiu, občanských povinnostech, ve volném čase a v osobních vztazích.“ Mnoho zajímavého a inspirativního. Pokud se však o mediální (podobně jako třeba finanční) gramotnosti bude pouze mluvit, tak se budeme ze zpráv BIS a podobných institucí rok co rok dozvídat o hrozbách, kterým postupně podléháme. A nic na tom nezmění ani uklidňování Miloše Zemana, že zprávu psali čučkaři... Celý článek

MOJE ZPRÁVY své diváky mají

08. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání MOJE ZPRÁVY nepokládá za zpravodajský pořad a upozornila proto TV Barrandov na neplnění podmínek licence, Jaromír Soukup si mne ruce, že jeho televize má denní formát, který má pravidelné diváky. Zdá se, že jeho humor část televizních diváků zajímá. Jak bude RRTV postupovat dál zatím nevíme, ale rozhodně to nebude mít jednoduché. Jak pokračuje Jaromír Soukup? V nezprávách MOJE ZPRÁVY ironizoval: "Teda jako oficiálně mi chtějí zakázat ty zprávy proto, že zprávy jsou podle nich jaksi málo zprávovité... Tak já to zkusím vylepšit, jo. Poslouchejte. Průměrný plat člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je necelých 76 tisíc korun měsíčně… Doufám, že alespoň tuhletu zprávu uzná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za zprávu… Děkujeme, rado, a my jedeme dál." Celý článek

Petr Dvořák byl potřetí zvolen do nejvyššího vedení EBU

07. prosince 2018 13:56 / Jan Mrzena
Generální ředitel České televize Petr Dvořák byl dnes, na valné hromadě, zvolen do nejvyššího vedení Evropské vysílatelské unie (EBU). Ve Výkonném výboru bude působit až do roku 2020. „Česká televize se nyní stane součástí týmu nově zvoleného prezidenta EBU Tonyho Halla, generálního ředitele BBC, což nám umožní ještě intenzivnější součinnosti s nejvýznamnějšími médii veřejné služby v Evropě,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák, který ve vedení EBU působí od roku 2014, kdy se stal po šestnácti letech prvním zástupcem ČT, jenž ve vedení EBU zasedl, a dodává: „Média veřejné služby nyní stojí před množstvím výzev, které je možné z velké části řešit pouze na celoevropské úrovni. Proto jsem rád, že se budu moci i nadále podílet na jejich řešení a zároveň prosazovat zájmy našeho regionu.“  Valné shromáždění Evropské vysílatelské unie, v němž je zastoupeno všech šestapadesát členských zemí, po dvou letech volilo nové členy svého nejvyššího řídicího orgánu. Pozici v jedenáctičlenném výkonném výboru, jehož stěžejním úkolem je posilovat a hájit roli veřejnoprávních médií v Evropě, potřetí získal i generální ředitel České televize Petr Dvořák. Kromě České televize byli do výkonné Rady EBU zvoleni zástupci veřejnoprávních televizí z Itálie, Německa, Švédska, Turecka, Švýcarska, Vatikánu, Ruska a Portugalska. Evropská vysílatelská unie je dnes nejvýznamnějším sdružením médií veřejné služby na světě. V tuto chvíli sdružuje 73 aktivních členů z 56 zemí. Přidruženy jsou k ní další desítky zemí z celého světa. Celý článek