logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Bude se měnit investigativní oddělení ČRo?

12. listopadu 2019 09:21 / Jan Mrzena
Na říjnové schůzi Rady českého rozhlasu otevřel radní Tomáš Kňourek otázku budoucnosti investigativního oddělení v Českém rozhlasu. „Asi všichni víme, že Janek Kroupa jako šéf investigativců k dnešnímu dni opouští Český rozhlas, což bude mít velmi pozitivní vliv na rozpočet rozhlasu. Chci se zeptat, zdali místo něj hledá rozhlas náhradu a jak bude vůbec fungovat investigativní oddělení.“ Poté radní upřesnil, proč se o práci investigativců zajímá, „Žádný zákon, žádná jiná norma nenařizuje, aby takové oddělení existovalo, a tak se chci zeptat, jak to bude s investigativním oddělením v Českém rozhlase dál.“ Celý článek

Zdeněk Šarapatka: Proč ČT zrušila pozvání Luďka Vainerta a Josefa Šlerky do UK?

11. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Zdeněk Šarapatka se na středeční schůzi Rady České televize vrátil k vysílání Událostí komentářů 29. října. „Jedná se o rezonující záležitost, na kterou dostávám, četné dotazy. Jako jeden z členů rady jsem za to i kritizován. Tak bych poprosil, jestli by byl pan generální ředitel tak laskav a mohl zareagovat na záležitost, která se udála minulý týden. V pořadu Události komentáře České televize bylo dvě hodiny před odvysíláním tématu zrušeno pozvání pro kritiky koupě TV Nova skupinou PPF miliardáře Petra Kellnera. Vedení televize potom asi ústy šéfa zpravodajství odpovědělo, že to je chyba jednotlivce. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tak opravdu je,“ vysvětlil Zdeněk Šarapatka a pro jistotu upřesnil, „To byla debata k té akvizici, že Novu má koupit skupina PPF. Debaty v Událostech komentářích se měli zúčastnit jak zástupci PPF, v tomto případě to byl šéf pro vztahy s veřejností pan Mlynář a také generální ředitel CME Michael del Nino, tak i kritici té akvizice, z Hospodářských novin pan Luděk Vainert a hlavně Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Těm dvěma kritikům bylo pozvání zrušeno dvě hodiny před začátkem vysílání.“ Celý článek

Petr Dvořák: Vzdělávací projekt ČT pro pedagogy pokračuje seminářem „Fake news a bezpečné chování v online prostoru“

10. listopadu 2019 16:38 / Jan Mrzena
„Od pátku 1. listopadu Česká televize upozorňuje na blížící se přechod na vysílací standard DVB-T2 v Praze a středních Čechách. Diváci, kterých se tato změna týká, vidí piktogram v pravém horním rohu obrazovky. Vysílače Žižkov a Cukrák přejdou na DVB-T2 k 27. listopadu,“ řekl na letošní devatenácté schůzi televizní rady generální ředitel Petr Dvořák a dodal, „Diváci po celé České republice mohou na nový standard vysílání přejít již dnes. Těm, kteří mají k přeladění dotazy, nabízí Česká televize informační servis na webových stránkách www.digict.cz nebo na informační lince 2 6113 6113.“ Petr Dvořák radní také informoval o setkání představitelů evropských veřejnoprávních médií s eurokomisařem Güntherem Oettingerem. „Spolu se zástupci BBC, ARD, ARTE, RAI nebo France Television jsem se zúčastnil diskuse na téma aktuální situace v oblasti digitálního vysílání a podpoře ze strany Evropské komise,“ přiblížil generální ředitel. Poté popsal i intenzivní spolupráci České televize s vysokými školami, „Na podzim jsme připravili novou sérii veřejných debat na téma třicet let svobody slova. Navazuje tak na loňský cyklus o fake news, který navštívilo více než dva tisíce studentů. První z letošních zastávek se uskutečnila ve středu 30. října na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Následovat budou Ostravská univerzita, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, Masarykova Univerzita v Brně a Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. V říjnu se konal další ze série seminářů pro pedagogy. Účastníci celodenního kurzu mediální výchovy se mohli seznámit například s využitím mobilní žurnalistiky, přípravou diskusních pořadů nebo fungováním zpravodajské redakce. Vzdělávací projekt České televize dále pokračuje listopadovým seminářem na téma „Fake news a bezpečné chování v online prostoru,“ sdělil Petr Dvořák. Celý článek

Celkový zásah tisku je stabilní - 7, 6 milionů obyvatel ČR

09. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Unie vydavatelů zveřejnila výsledky MEDIA PROJEKTU za letošní druhý a třetí kvartál. Celkový zásah tisku je více než 86 % lidí ve věku 12-79 let. Deníky a jejich přílohy čte 66 % populace, alespoň jeden časopis zaujme 79 %, tedy 7 milionů obyvatel. „Čtenost novin a časopisů byla v letošních letních měsících stabilní. Údaje o počtech čtenářů na jedno vydání tiskových titulů zůstávají na vysoké úrovni, neboť celková čtenost všech tiskových titulů na vydání dosahuje téměř 72 % populace ve věku 12-79 let,“ komentoval výsledky MEDIA PROJEKTU výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach. Celý článek

Rozhlasovému éteru vládne Rádio Impuls, posílil Radiožurnál

08. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Podle dat Radioprojektu za 2. a 3. kvartál 2019 zůstává nejposlouchanější silná čtyřka. První místo drží bezpečně Rádio Impuls. Na druhém místě v denní poslechovosti odskočil Radiožurnál stanici Evropa 2, čtvrtá Frekvence 1 po delší době posílila. V týdenní poslechovosti se Evropa 2 drží druhé místo bezpečně, ovšem Radiožurnál posílil a Frekvence 1 také. Zajímavých výsledků dosahuje síť Hitrádií a Rádio Blaník, kterému se dlouhodobě daří. Celý článek

Městský soud v Praze zrušil dvě rozhodnutí RRTV

07. listopadu 2019 16:06 / Jan Mrzena
Na osmnáctém letošním zasedání projednala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 45 bodů programu. Vyhodnotila 31 stížností diváků a posluchačů, vydala sedm upozornění na porušení zákona a rozhodla o zahájení osmi řízení o přestupku. Udělila pokutu 5 000 Kč společnosti MWE Networks International, protože radě na vyžádání neposkytl záznam vysílání programu POWER TV. Rada napomenula společnost BILLA kvůli zadání reklamy na „meruňkovou kapsu“, kterou vysílá TV Nova. Reklama představuje „meruňkovou kapsu“ jako čerstvé pečivo, ale ta jím není. „Ve skutečnosti se jedná o rozmrazený (dopékaný) polotovar, který definici čerstvého pečiva z tohoto důvodu nesplňuje,“ vysvětlila rada v tiskové zprávě. Celý článek

Rada ČRo má v odpovědi místopředsedovi volebního výboru nesrovnalosti

06. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
V půlce října se v Debatním klubu objevil bývalý novinář Jiří Fencl. Tvrdil, že je poradcem generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala. Tehdy ředitel komunikace ČRo Jiří Hošna tvrzení odmítl, avšak spolupráci rozhlasu s Fenclem potvrdil. Místopředseda volebního výboru Poslanecké sněmovny Tomáš Martínek (Piráti) si chtěl v této věci udělat jasno, požádal proto Radu Českého rozhlasu dopisem o „informace ohledně působení Jiřího Fencla pro Český Rozhlas. Zajímá mne, co konkrétně dělá a jak je honorován. Případně prosím zaslat materiály, které pro Český Rozhlas již zpracoval. Stejně tak prosím doložit přesnou částku, kterou mu rozhlas letos a minulý rok vyplatil.“ Předsedkyně Hana Dohnálková se ztotožnila s vyjádřením vedení Českého rozhlasu a uvedla, že vyjádření rada „chápe jako zřetelné a dostačující“. V dopise píše, že Jiří Fencl pracuje v Českém rozhlase na základě DPČ uzavřené od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2019 při Analytickém a výzkumném oddělení. Zabývá se analyzováním rozhlasového trhu a monitoringem konkurenčního prostředí. „Jiří Fencl není a nikdy nebyl poradcem generálního ředitele ČRo. Jiřímu Fenclovi zadává pracovní úkoly vedoucí Analytického a výzkumného oddělení a jemu také pan Fencl svou práci odevzdává. Výstupy práce pana Fencla jsou jednak ústní povahy, jednak povahy písemné. Většina úkolů, které pan Fencl dosud vypracovával, byla povahy „ad hoc“ a zároveň také byla součástí kompilovaných výstupů, na kterých se podílelo více analytických pracovníků. Český rozhlas dílčí výstupy práce jednotlivých pracovníků neuchovává a nemá také žádnou povinnost podobné materiály archivovat. Český rozhlas se od soukromých názorů pana Fencla, které prezentoval na externí sociální síti, velmi jasně a striktně distancoval. S panem Fenclem byl rovněž veden interní pohovor, aby se příště již nevydával za někoho, kým není. Soukromé názory pana Fencla nijak nezasahují do vysílání ČRo. A pokud něco má být hodnoceno měřítky zákona o ČRo a Kodexem ČRo, je to právě vysílání Českého rozhlasu. Platové podmínky svých zaměstnanců není ČRo oprávněn sdělit bez souhlasu dotyčných pracovníků. Mzdy jsou považovány za citlivý osobní údaj,“ píše dále v dopise Tomáši Martínkovi předsedkyně rozhlasové rady Hana Dohnálková. Na působení Jiřího Fencla však upozornil Adam Kotrbatý už v únoru 2018 na Info.cz v článku https://www.info.cz/strategie/nejen-kotrba-kolem-rozhlasu-se-hemzi-lide-se-slabosti-pro-dezinformacni-weby-24593.html Už tehdy měl na starosti „analyzování rozhlasového trhu a monitoring konkurenčního prostředí“. V prvním pololetí 2017 Jiří Fencl neúspěšně kandidoval do Rady Českého rozhlasu. Krátce poté však pro rozhlas začal pracovat. Nechci být zbytečný detailista, ale odpověď předsedkyně Rady Českého rozhlasu uvádí minimálně jednu nepravdu. Jiří Fencl nepracuje pro Český rozhlas až od září 2018, ale poněkud déle. Hana Dohnálková by se neměla automaticky ztotožňovat s tím, co dostane na stůl a hned to „považovat za zřetelné a dostačující“. Dopis v některých částech také dost mlží, například v pasáži, která popisuje, co Jiří Fencl pro Český rozhlas vlastně dělá. Asi šlo především o nedůslednost. Dohody, na kterou pracuje Jiří Fencl, patrně uzavírá Český rozhlas na dobu určitou a podle potřeby je obnovuje. Tak dobrá. Ovšem odpověď na dopis místopředsedovi volebního výboru, tedy výboru, kterému se za Poslaneckou sněmovnu rada ze své činnosti zodpovídá, by neměla obsahovat chyby žádné. Znevěrohodňuje to nejen její činnost, ale především schopnosti vyžádat si od Českého rozhlasu dostatečné podklady pro svou činnost. U kontrolního orgánu by mělo platit dvojnásob to otřepané – důvěřuj, ale prověřuj. A Rada Českého rozhlasu by neměla opakovaně zavdávat příčiny ke spekulacím o kvalitě své vlastní práce. Celý článek

Tlak na Český rozhlas sílí

05. listopadu 2019 10:47 / Jan Mrzena
Stížností, které musí řešit Rada Českého rozhlasu, přibývá. V tomto článku nechci detailně rozebírat příčiny. Někdy jde o neoprávněnou i oprávněnou kritiku vysílání, někdy jde o nešikovnost vedení i radních, někdy se jedná „jen“ o zvýšenou aktivitu příznivců či odpůrců převážně krajních názorů. Nebudu se ani podrobně zabývat kauzou Luboše Xavera Veselého, která je dostatečně popsána na jiných webech. Jen k ní dodám svůj pohled – jeho angažmá v Českém rozhlasu je dokladem toho, že si manažeři úplně neví rady, jak nakládat s regionálním vysíláním. Zapojením moderátora, který je „dobře usazen“ ve svém soukromém projektu XTV, je krok opačným směrem, než je obvyklé. Většinou to funguje tak, že úspěšný pořad vyvine, vyprodukuje a etabluje veřejnoprávní rozhlas či televize, a pak jeho tvář v pořadu podobném prokáže schopnost uživit se v komerčním prostoru. Opačný postup, který Český rozhlas zvolil, potvrdil vekou rizikovost a neperspektivnost. Hloupě se, bohužel, zachovala rozhlasová rada v odpovědi Ondřeji Neumannovi. Potvrdila, že posoudit porušování Kodexu ČRo moc neumí. Jeho ustanovení vykládá vždy pouze účelově. Takže sečteno podtrženo – možná si Xaver Veselý dělá jen poněkud drásající kampaň. Ta kampaň se vůbec netýká cílové skupiny, pro které bulvární rozhovory na regionech ČRo natáčí. Týká se výhradně jeho. Kam směřuje? Třeba z něj bude v příštím volebním období předseda mediálního výboru za nejmenovaný politický subjekt. Celý článek

Od analogu k DVB-T2 – jak se měnily preference diváků

04. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Rok 2000 je vlastně už televizní prehistorií. Tehdy u nás existovaly dvě komerční televize  –  Nova a Prima (měly jeden kanál) – a Česká televize (měla dva programy). Nova měla dominantní postavení, její celodenní podíl u diváků starších patnácti let dosáhl 46,37%. Prima dosahovala velmi solidní sledovanosti – 16,55%, Česká televize zaujala na obou programech dohromady přes 31% publika - ČT1 23,85%, ČT2 7,47%. Do zahájení přechodu na digitální vysílání scházelo několik let. V roce 2005 se situace začala měnit, v éteru se objevily první digitální programy. Mezi nimi i zpravodajská ČT24. Dominance Novy začala klesat, i tak byla daleko před konkurencí a její roční sledovanost dosáhla téměř 41%. Prima zažívala zlaté časy, překonala hranici 23%. Česká televize klesla na 30%, přičemž ČT1 sledovalo necelých 22% a ČT2 dokonce přes 8% diváků. Digitalizace začala. Veřejnoprávní dvojka postupně uvolňovala své analogové kmitočty, aby mohly vznikat multiplexy. Čísla z tohoto roku předznamenaly základní rozdělení divácké přízně i pro roky příští, jen nové televize získávaly diváky především na úkor Novy. Celý článek

Jan Pokorný: Pane Kňourku, vy jste tady minule řekl nepravdivou informaci – prosím omluvte se

03. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
„Poté, co ve volebním výboru někteří poslanci chtěli znát, jak vlastně dopadla kauza Janek Kroupa a reportáže o společnosti Agrofert, která hospodaří na pozemcích cizích vlastníků, jsem se na minulé schůzi ptal, jak byl postižen Janek Kroupa? Jenom pro připomenutí – tehdy Rada Českého rozhlasu a pak i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání svým usnesením řekly, že to nebylo v pořádku. Velká rada konstatovala porušení zákona,“ vrátil se Tomáš Kňourek na čtvrteční schůzi rozhlasové rady ke svému zářijovému dotazu, kdy připomněl, že rada tehdy i díky této kauze krátila odměny René Zavoralovi a generální ředitel poté údajně krátil odměny řediteli zpravodajství. „Já jsem obdržel odpověď na mé dotazy, které vypracoval ředitel zpravodajství Jan Pokorný,“ řekl Tomáš Kňourek, „předpokládal jsem, že se asi moc nedozvím. To se stalo.“ Poté radní citoval ze zmíněného dopisu: „Právu na informace Radě Českého rozhlasu nemůže být přiznána větší váha, než právu zaměstnance na ochranu soukromí a osobnosti. Janek Kroupa je řadovým zaměstnancem a míra ochrany jeho osobních údajů musí být zachována v míře stejné, jako u ostatních řadových zaměstnanců.“ Do ospalého závěru schůze rady bleskově vletěla nervozita. Člen rady rozehrál hru, jejíhož konce sám není schopen dohlédnout… Celý článek