logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Organizace spojených národů vyzývá k ochraně pracovníků médií

01. listopadu 2018 / Monitor
Na 2. listopadu připadá každoročně Mezinárodní den k ukončení beztrestnosti za zločiny proti novinářům, který vyhlašuje Organizace spojených národů. Profesní organizace novinářů a vydavatelů upozorňují, že zabíjení novinářů nemůže utlumit pravdu. Vyzývají naopak, aby se násilí páchané na novinářích stalo předmětem veřejného odsouzení a odporu. Vyšetření těchto činů a potrestání viníků musí být předmětem společného zájmu občanů. Světová organizace UNESCO vyhlásila v letošním roce 2. listopadu kampaň s názvem #TruthNeverDies, do které se zapojila také WAN-IFRA ­– Světová asociace novin a vydavatelů zpravodajství. WAN-IFRA vyzývá vydavatele z celého světa, aby se do kampaně zapojili prostřednictvím publikování materiálů UNESCO a WAN-IFRA. Celý článek

Lepší přístup k notám a konec útisku za hraní osiřelých děl

31. října 2018 / Monitor
Zatímco nová Směrnice Evropské unie o Autorském právu se do české legislativy teprve  bude překlápět (a proteče ještě hodně vody ve Vltavě), čeští Piráti se k základním pilířům své existence čas od času vrací. Jejich aktivita je ve sněmovně hodně citelná. Aktuálně Pirátka Lenka Kozlová předložila návrhy, které by mohly řešit přístup k osiřelým dílům: "Ukončení zákazu kopírování notových záznamů pro osobní použití, nižší finanční postihy za neoprávněné využití autorského díla a ukončení možnosti stíhat uživatele tzv. osiřelých děl, u nichž není znám autor nebo se ho nepodařilo dohledat. Tak zní tři pozměňovací návrhy pirátské poslankyně Lenky Kozlové v rámci otevřeného zákona o autorském právu. Návrhy Pirátů odstraní nejviditelnější nedostatky v současném fungování autorského práva. ,,Mým cílem je zbavit se největších hloupostí, které zbytečně komplikují život lidem, což je případ přístupu k notovým zápisům. A také neadekvátní pravomoci kolektivních správců. Nemyslím si, že by mělo být úlohou kolektivních správců žalobami stíhat uživatele děl autorů, kteří zjevně z jakéhokoliv důvodu nejeví zájem o své dílo a nechtějí být zastupováni. Budeme usilovat o to, aby se co nejdříve náš zákon o autorském právu dostal do 21. století,” uzavírá Kozlová. Celý článek

Facky ve tmě versus účelová institucionální kritika

26. října 2018 / Jan Jirák
Česká televize vysílá týdeník Newsroom ČT24, který se specializuje na dění v médiích. Pořad klade důraz na aktuální dění, někdy se mi stane, že mi jde něco proti srsti - hlavně asi mírou zjednodušení. Ale je mimořádně dobře, že takový pořad na veřejnoprávní televizi existuje. Možná, že by ten pořad měl mluvit víc o sobě. Diváci by si totiž měli připomínat, jak moc citlivé takové pořady jsou. Redaktoři tam mluví o svých kolezích, mluví tam o své profesi, mluví často o lidech, které znají, a současně mluví o instituci, která se jmenuje média a mediální komunikace. A o mediální komunikaci je potřeba se učit mluvit. Myslím, že právě takové pořady, jak Newsroom ČT24 učí mluvit o médiích a mediální komunikaci. Celý článek

Piráti: Nenechme si vzít svobodný internet

17. října 2018 / Monitor
V září schválil Evropský parlament kontroverzní směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, proti které protestovali nejenom Piráti, ale i tisíce obyvatel z celé Evropské unie. O finální podobě nyní jedná tzv. trialog, tedy úředníci Evropské komise, poslanci Evropského parlamentu a ministři či vysocí úředníci předsedající země EU. Následně bude návrh postoupen finálním připomínkám a schvalování. Celý článek

Deset let, se u nás s poplatky nehýbalo, příjmy médií veřejné služby stagnují - situace by se měla nějak řešit

15. října 2018 / Milan Šmíd
Na úvod krátký historický exkurs do jedné, kdysi sousední země. V roce 1989 se v Maďarsku – podobně jako v Polsku – rozhodovalo o budoucím politickém vývoji u kulatých stolů. Některé dohody se týkaly médií. Například, že každý mediální zákon musí získat dvoutřetinovou většinu. A také, že do té doby, než se nový zákon přijme, bude o ředitelích státního rozhlasu a televize rozhodovat předseda vlády souběžně s prezidentem. Předseda vlády navrhne, prezident schválí. Zpočátku to fungovalo bez problémů, do funkcí se dostaly nezávislé respektované osobnosti, sociologové Elemér Hankiss (MTV) a Csaba Gombár (MR). Velice záhy se však rozhořela známá maďarská válka o média. Celý článek

Škoda, že se nikdo neobtěžuje pořádně ten neomarxismus definovat, zůstává tak jen nálepkou

13. října 2018 / Jaroslav Veis
Rovnou říkám, že nejsem takový expert jako například Milan Šmíd, byť jsem se stavem médií veřejné služby docela zabýval. Jsem především jejich věrný pozorovatel, který přes to, že ne vše z jejich tvorby zejména zábavné či popkulturní považuje za přínosné, ví, že jsou v našem politickém prostoru nezastupitelná. Tím prostorem mám na mysli především prostor politický, tedy liberální demokracii, jež dominuje politice evropského západu už skoro třičtvrtě století. O té je třeba mluvit především. S liberální demokracií média veřejné služby stojí a padají. Jsou jejím produktem. Můžete namítnout, že v prostoru, kde se liberální demokracie v moderní podobě zrodila, tedy Spojené státech, nejsou média veřejné služby zakotvena v legislativě tak jako v Evropě. Tamní přístup ke svobodě projevu a veřejné komunikaci se však liší i v mnohém jiném. Například v tom, že je právo na svobodu projevu je právem přirozeným, které podle prvního dodatku ústavy nesmí naprosto nikdo omezit, zatímco u nás v Evropě je občanům ústavou pouze zaručováno, čili jim za jistých okolností, například když demokracie přestane být liberální, také může být omezováno, případně i odebíráno. Celý článek

Ústavně konformní interpretace zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

11. října 2018 / Eliška Wagnerová
Postup Rady Českého rozhlasu i výroky radního Tomáše Kňourka, ale i postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v kauze "vysílání pornografie na Vltavě" vyvolal mnoho reakcí. Přinášíme právní názor bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyní Ústavního soudu, senátorky  Elišky Wagnerové.  Vyjadřuje její stanovisko k ústavně konformní interpretaci zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vysílání) I. Úvod- shrnutí problému 1. V pořadu odvysílaném v nedělních dopoledních hodinách dne 27.7. 2018 na stanici Českého rozhlasu Vltava nazvaném „Na počátku byla voda“ byl přečten mj. úryvek z knihy spisovatele Alana Hollinghursta Linie krásy. Úryvek byl uvozen větou, která sdělovala, že autor je při popisu erotických či homoerotických náklonností značně expresivní, alespoň ve srovnání s jinými autory, z jejichž děl byly do pořadu rovněž zařazeny úryvky. 2. Následovala prezentace úryvku z díla, která obsahovala (dle posudku advokáta, Mgr. Martina Elgera) pět vulgarismů (penis, koule, teplouš, teplouši, pták). Autor posudku dovozuje, že problematické jsou toliko výrazy teplouš, teplouši, zatímco ostatní výrazy jsou jaksi pevně uchyceny v obecné řeči a jsou i dětmi hojně užívány v komunikaci s dospělými. 3. Autor posudku však dále problematizuje autorův popis dění na plovárně a za vrcholně problematickou považuje větu: „Na záchodcích bylo plno a dychtivo a teplouši polehávající na trávě se paktovali do desítek nevraživě konkurenčních part…“. Tu shledává problematickou proto, že dítěti přibližuje „přístup promiskuitního sexuálního lovce“, což by, dle autora posudku ve světle judikatury NSS, mohlo ohrozit (nikoliv vážně – sic!) fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byť třeba jen malé části z nich. Promiskuita je, dle autora posudku, nemorální a přináší značná zdravotní rizika. 4. V podstatě z těchto důvodů, v posudku zevrubně rozvedených, dochází jeho autor k závěru, že úryvek z díla neměl být odvysílán v čase od 6:00 do 22:00, a tím že v tomto čase vysílán byl, byl porušen zákon o vysílání v ustanovení § 32 odst. 1 písm. g), h), j).   II. Ústavně konformní interpretace údajně porušené části zákona o vysílání – teoretická východiska 5. Ústavní soud se k povaze interpretace práva opakovaně vyjádřil. Za nosný názor lze považovat zejména názor, který Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.): "Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity". Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, nelze ztotožňovat text právního předpisu a právní normu, která je významem tohoto textu (srov. shodně v doktríně např. Knapp V., Holländer P. a kol. Právne myslenie a logika. Obzor, Bratislava, 1989). Je třeba mít na zřeteli, že právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý. Ústavní soud dlouhodobě zdůrazňuje význam teleologické argumentace a hledání smyslu a účelu zákona jeho interpretem. 6. Prezentace umění je věcí veřejnou, a proto může být i veřejně posuzováno. Je třeba vždy hodnotit celý projev uskutečňující se ve formě určitého literárního či publicistického či jiného útvaru, nikdy nelze posuzovat toliko jednotlivý vytržený výrok anebo větu. Každý program, ať televizní či rozhlasový, má již v důsledku samotného výběru a způsobu zpracování tématu názorotvorný účinek. Média a jejich obsah nelze apriorně hodnotit dle serióznosti obsahu jejich programů, resp. podle toho, zda takový obsah je slučitelný s úctyhodným soukromým nebo veřejným zájmem. Takové apriorní hodnocení médií, ve skutečnosti by šlo o jejich řízení státní mocí, by přímo popíralo základní právo na svobodný projev, který média zprostředkovávají. Svoboda projevu médiím svědčí bez toho, že by sama média musela dokládat „oprávněnost“ či „legitimnost“ zájmu na vysílání určitého programu. Základní právo na svobodný projev médií tak chrání nejen zvolené téma, nýbrž i druh a způsob jeho zpracování 7. Teprve tehdy, když se takto obecně chápaný svobodný projev dostane do konfliktu s jinými právními statky chráněnými ústavním pořádkem nebo zákony vydanými za účelem, pro který lze svobodný projev omezit ve smyslu čl. 17 odst. 4 Listiny (jde o práva a svobody druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti), nastanou podmínky pro to, aby byl zkoumán sledovaný účel konkrétního programu, způsob a druh zpracování tématu, jakož i programem dosažený či předpokládaný účinek. Všechna zmíněná omezení svobodného projevu provedená obyčejným zákonem sledujícím svrchu uvedený přípustný účel však nesmějí relativizovat svobodu projevu. Naopak tyto omezující zákony je třeba vykládat s respektem ke svobodnému projevu, a je-li to nutné, pak i do té míry restriktivně tak, aby bylo zajištěno přiměřené uskutečňování svobody projevu samotné. 8. V zájmu splnění těchto požadavků je třeba v konkrétní věci zvažovat obecně i konkrétně ve věci se uplatňující a proti sobě stojící právní statky. Je nepochybně třeba považovat za omezení základního práva na svobodný projev, a tím spíš svobodnou uměleckou tvorbu (čl. 15 odst. 2 Listiny), pokud určitý program lze vysílat jen v zákonem stanovených hodinách. Nelze také přehlédnout, že svobodná umělecká tvorba podléhá jen tzv. ústavně imanentním omezením, tj. lze ji omezit jen tehdy, je-li dán konkurující zájem, který je chráněn ústavním pořádkem. Zde můžeme uvažovat o dopadu čl. 32 odst. 1 věta druhá Listiny, podle níž je zaručena dětem a mladistvým zvláštní ochrana. Toto právo ovšem spadá pod výhradu zákonodárce, tj. jen on stanoví jeho rozsah. Takto je třeba chápat zákon o vysílání, který je ovšem třeba interpretovat a aplikovat velmi zdrženlivě, vždy s ohledem na kontext a zejména na povahu vysílaného díla. 9. V případě zvažování závažnosti uměleckého díla, které je ve hře a tudíž i možností omezení jeho produkce ve shora naznačeném smyslu, je třeba brát v úvahu nejen estetická kritéria, nýbrž je třeba zvažovat i vliv, který dílo má v pluralistické společnosti ve vztahu k jejím představám o funkcích umění. I to je významné při posuzování jeho případného omezení i pod zorným úhlem ochrany dětí a mladistvých. Přitom je třeba vycházet z reality, nikoliv z idealistických představ. Konečně většina uměleckých děl z reality vychází. III. Realita 10. Představy o tom, co děti a mládež ohrožuje v jejich mravním vývoji jsou samozřejmě dobově podmíněné. Přitom nelze ani přehlížet sociální realitu, která zcela přirozeně modifikuje názory na mravnost, včetně promiskuity. Mimo manželství se v ČR rodí polovina dětí a jejich počet stále roste (v roce 1990 to bylo necelých 9%). Statistiky uvádějí, že trvale monogamní svazky jsou dnes výjimkou a většina žen i mužů vystřídá za život několik sexuálních partnerů. Označovat to za nemravné je přinejmenším pokrytecké přehlížení reality, která má bezpochyby normotvorný účinek ve vztahu k normám mravním. I některé z osob, které posuzují dílo z hlediska mravnosti, jak na úrovni správní, tak soudní, disponují také shora popsanou zkušeností…Mravnost jako metajuristický (mimoprávní) pojem je naplňován obsahem nikoliv zákonodárcem, nýbrž společností a jejím obvyklým chováním. Proto je třeba zkoumat realitu. Bylo by naprosto nemístné naplňovat pojem teoretickými představami, které se budou s realitou zcela míjet. Osoby, které o věci rozhodují, nemají k autonomní tvorbě obsahu mravnosti jakékoliv oprávnění. IV. Kniha 11. Děj knihy Linie krásy se odehrává v Anglii v osmdesátých letech dvacátého století, během vlády M. Thatcherové a jeho nedílnou součástí je obraz tehdejší politické situace. Zároveň zde autor popisuje nesnadnost klidného života pro homosexuála ve společnosti snobů a tzv. lepších lidí. Zabývá se také heterosexuálním pokrytectvím ve vztahu k homosexuální promiskuitě, pracuje s tématem AIDS, avšak hlavní téma je přirozenost fyzické krásy, kterou hlavní hrdina hledá v umění a v mužské kráse. Klade si otázku, zda gay může zůstat apolitický v homofobní společnosti. Jazykové instrumentárium je pak zcela adekvátní popisované realitě a (dobové) atmosféře. Lze se domnívat, že i tato úspěšná a umělecky ceněná kniha přispěla k výraznému zlepšení přijímání homosexuální komunity tamní většinovou společností. Splnila tedy jakousi kultivační funkci společnosti, a i potud je až poněkud absurdní označit ji za zdroj amorálního působení na děti a mládež. Fakt, že se podobný úvod neobjevil na počátku pořadu souvisí s konceptem pořadu, do něhož se jednoduše nehodil. Nicméně jistého upozornění na expresivnost popisu se posluchači v úvodu dostalo. A pokud byla citace z knihy motivační pro mladého posluchače, aby se z něj stal čtenář knihy, pak by to byl úspěch, neboť kniha by nesporně rozšířila jeho porozumění existujícím vztahům mezi lidmi., jakož by i přispěla k poučení o riziku nákazy AIDS. Jinak je ovšem také třeba dodat, že zcela malé děti dikci čteného textu nemohly porozumět, pokud už vůbec a čistě náhodou pořad poslouchaly. V. Vltava 12. Vltava vznikla jako program pro náročného posluchače a zůstává stanicí zaměřenou na uměleckou tvorbu. Šéfredaktor k tomu na webových stránkách stanice říká: „Umění je nám na Vltavě cestou, jak zkoumat život společnosti. Umění nás baví, umíme se s ním zasmát i vážně zamyslet.“ Je zřejmé, že jde o stanici pro dospělého posluchače, nikoliv pro děti. I tento fakt je třeba brát v úvahu při posuzování přiměřenosti interpretace aplikovaného práva. Posuzovaný úryvek byl poprvé vysílán 23.6. 2017, tehdy v rámci celorozhlasového tématu Voda. Všechny stanice byly tehdy pochváleny za pěkný program. Nikdo si na pořad nestěžoval, naopak už tehdy přišly pozitivní ohlasy od posluchačů. Proto byl nyní opakován, a to bez obav z vyvolání jakýchkoliv kontroverzí. VI. Závěr 13. Ze shora uvedeného je zřejmé, že jsou-li při právním posuzování věci zohledněny všechny shora uvedené dílčí aspekty pohledu na dílo a jeho interpretaci, kontext vysílání atd., nelze dospět k závěru, že vysíláním příspěvku byl porušen zákon. Předložený právní posudek přistupuje k posouzení věci velmi schematicky, pomíjí fakt, že za nabízenou aplikací zákona stojí i vážný zásah do základního práva na svobodný projev, ba i na svobodnou uměleckou tvorbu. Nelze pominout fakt, že právě zaměření stanice by bylo přímo ohroženo, pokud by byl zákon interpretován toliko gramaticky, neboť celá řada uměleckých děl obsahuje buď vulgarismy nebo popisuje takové lidské chování, které může být označeno za ohrožující mravnost, avšak s tím stanice nic nenadělá. Nepěknosti provází život lidstva od samého počátku a umění ze života vychází. Pomíjení reality je kýč. A týká se toto východisko jak autorů českých, tak zahraničních. Jen namátkou od Haška, přes Škvoreckého ke Kunderovi, od Tolstého a Dostojevského, Zolu či Maupassanta až po Grasse k Littelovi a celé řadě dalších. Mnohá jejich díla byla na Vltavě s úspěchem čtena na pokračování a nyní by měla být odsunuta do nočních hodin? Takový výklad zákona by byl zcela iracionální a poškodil jak stanici, tak diváka. 14. A to platí i pro posuzovaný úryvek z novely Hollinghurstovy. Jednak byl před časem bez protestů od kohokoliv již vysílán a stanice o jeho zařazení rozhodoval naprosto v dobré víře o tom, že se nedopouští ničeho nezákonného. A dále pak, zcela v souladu se svou programovou profilací zařadila ukázku z díla, které je mezinárodně ceněné jak z hlediska estetiky, tak z hlediska funkcí, které od literatury pluralitní společnost očekává. Kniha se už v roce 2006 dočkala i filmového zpracování a v únoru t.r. byla uvedena jako divadelní hra v plzeňském divadle. V žádném případě nejde o práci, která by útočila na lidskou důstojnost, a to ani v podobě útoku na mravnost dětí a mladistvých. Proto je z ústavního pohledu zcela nepřípadné uvažovat o aplikaci svrchu zmíněných ustanovení zákona o vysílání.   Celý článek

Stížnosti na jednání člena Rady Českého rozhlasu Tomáše Kňourka

09. října 2018 / Jan Mrzena

Rada Českého rozhlasu na několika svých zasedáních řešila, jestli vysílání pořadů o literatuře na Vltavě neohrožuje mravní vývoj dětí. To samo o sobě se dá pochopit. Z radního pábení vznikla ovšem kauza. Jednak proto, že při vlastní diskusi došlo k osobním invektivám lidí z kulturní stanice Českého rozhlasu, jednak proto, že Tomáš Kňourek své názory v rozšířeném podání sdělil i Parlamentním listům. Ponechme stranou fakt, že podobně neopatrně postupoval Tomáš Kňourek i v (dnes už naštěstí překonané) kauze "Kroupa" na přelomu roku.  Rada v září dostala celkem 33 stížnosti posluchačů, které se týkaly kauzy pořadu stanice Vltava „Ahoj! aneb Na počátku byla voda!“. Posluchači si stěžovali hlavně na výroky radního Tomáše Kňourka publikované v Parlamentních listech. Kvůli kauze přišly na radu i otevřené dopisy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Obce překladatelů, Asociace spisovatelů a PEN klubu. Nakladatelé zaslali otevřený dopis také Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ve stížnostech se objevily i hlasy volající po rezignaci radního.  Za všechny stížnost posluchačky (jména od platnosti GDPR RČRo nezveřejňuje): Celý článek

Země Evropské unie budou moci snížit sazbu DPH pro digitální publikace na stejnou úroveň jako u jejich tištěných verzí

02. října 2018 / Monitor
Vydavatelé v celé Evropě vítají dnešní rozhodnutí Rady pro hospodářské a finanční záležitosti Ecofin, kterým se novelizuje evropská směrnice o dani z přidané hodnoty 2006/112. Novela umožní jednotlivým členským zemím, aby stanovily pro digitálně distribuované noviny, časopisy knihy a podobné publikace stejnou sazbu, jako platí pro tištěné verze. Ve většině evropských zemí se v současné době vztahují na tištěné publikace snížené, super snížené nebo nulové sazby DPH. Nyní z této výhody budou moci profitovat i digitální verze. Celý článek

V sobotu bude Den offline. Od internetu se odstřihnou umělci, celebrity, byznysmeni i některé instituce

26. září 2018 / Monitor
V sobotu 29. září proběhne v Česku akce #denoffline. Osobnosti z řad influencerů, politiků, sportovců a dalších oblastí se na den odstřihnou od internetu a dají si digitální detox. Smyslem akce je upozornit na stále vzrůstající závislost na sociálních sítích a internetu. Akci, kterou pořádá magazín nového životního stylu Flowee s podporou Národního centra bezpečnějšího internetu, podporují nejen osobnosti z nejrůznějších odborných oblastí i společenského života, ale i některé nadnárodní i české IT firmy, neziskové organizace a veřejné instituce včetně škol. Celý článek