logo Facebook
i slova jsou činy

Norská rozhlasová digitalizace běží, i s rozpory

31. srpna 2017 15:00 / autor: Zdeněk Duspiva

Celý proces ukončení analogového rozhlasové vysílání v Norsku provázejí protichůdné informace, změny nálad i mediální kampaně. I přes výhrady ale celý proces dál běží a nebyl, na rozdíl od některých jiných severských zemí, narušen ani změnou či pohyby na politické scéně. Norsko je stále jediná země na světě, která se rozhodla definitivně ukončit celoplošné rozhlasové vysílání v pásmu VKV/FM (přinejmenším dalších pět let ale budou v FM ještě vysílat místní a regionální komunitní rádia).

Již před samotným startem přechodu na DAB+ probíhala obapolná kampaň - jak oficiální na podporu informovanosti obyvatel, tak protikampaň zdůrazňující rizika a obavy. Podle posledních letních průzkumu je více než polovina Norů nespokojena s přechodem na rozhlasové vysílání v systému DAB. Norské noviny Dagbladet si k ověření stavu nedávno zadaly u společnosti IPSOS průzkum názorů na digitalizaci rozhlasového vysílání mezi posluchači. Výsledky průzkumu nejsou pro vysílatele úplně radostné, ale není to zas taková tragédie, jak se některá tamní média a oponenti snaží prezentovat. Z výsledků vyplývá, že 24 % respondentů je s přechodem na digitální vysílání zcela spokojeno, 60 % ale řeklo, že spokojení nejsou a 16 % na digitalizaci nemá jednoznačný názor. V rámci slábnoucího „odporu“ se hned i díky medializovaným informacím objevily radikální návrhy na „vypnutí digitálního rádia“, doprovázené různými formami kampaně.

Podle provozovatelů vysílání je problém převážně v některých potížích s příjmem rádia v autech i nutnost vyřešit technické doplnění stávajících adaptérů. Obecně pak platí přiměřený respekt k charakteru podobných průzkumů, zejména, jde-li o dílčí prověřování – navíc ještě v nedokončeném procesu digitalizace. Fáze přechodu na celostátní digitální vysílání stále probíhají podle technického i časového plánu a i norský veřejnoprávní vysílatel NRK pokračuje v instalaci dalších vysílačů, které umožní lepší pokrytí signálem až na cílových 99,7 % populace.

Jakékoliv chyby nebo náznaky problémů se přirozeně chytají odpůrci. Je třeba ale přiznat, že někteří z nich, a to i z řad novinářů, jsou ve svých negativních názorech a postojích konzistentní od samého startu celého procesu, ale i přes jejich varování k zásadním potížím v reálu nedošlo.

Podle některých informací a analýz došlo s přechodem na digitální rozhlas i k mírnému snížení poslechu rádia obecně, na což někteří reagují tak, že by k tomu došlo přirozeně i bez digitalizace a to v souvislosti s celkovou změnou chování a zájmům obyvatel a technologickému rozvoji dalších platforem. Přitom jiný průzkum společnosti Kantar TNS potvrzuje spíše opak, tedy, že nebýt digitalizace pokles by nastal a byl by mnohem větší. Počet rádií s digitálním přijímačem se mezitím od letošního ledna zvýšil o celý milion a 78% obyvatel má v domácnosti nejméně jeden DAB přijímač. V Norsku pak podle výzkumu jezdí více než milion aut s DAB rádiem. A dle výsledků poslechovosti pak 73% denních posluchačů rozhlasového vysílání používá digitální rádio.

Ať už se objevují všechny současné i budoucí průzkumy různých od zadavatelů i realizátorů, celý proces běží nezvratně dál a teprve asi až jeho už docela blízký konec resp. následné vyhodnocení ukáže objektivní výsledky. Každopádně boj o rozhlasový éter a digitalizaci v Norsku (a možná i jinde) není i nadále jednoduchý. Posluchači ale dál rádio poslouchají….