logo Facebook
i slova jsou činy

Zvolit či nezvolit, to je oč tu běží.

25. srpna 2017 15:00 / autor: Petr Gabriel

Doba této sněmovny se zkrátila na poslední řádnou schůzi. Nic nového pod sluncem. Co je třeba odhlasovat ještě teď a co zůstane pod stolem, se řeší pokaždé. Rozhodují to šéfové klubů, vedení politických stran, a především štáby vrcholících volebních kampaní. Je třeba v první řadě odhadnout politické síly po volbách, sice může být lépe, ale také už může být na některé věci pozdě. To se obsazení rad a jiných orgánů týká až v prvé řadě.

Volit členy mediálních rad bylo pro současnou sněmovnu hladce řešitelné pouze na začátku. Od listopadu 2015 se shoda na radních hledala hůř a letos už vznikaly resty. Byly by ještě větší, pokud by kandidáty do dvou rad nebyli přímo samotní poslanci. Dva politici sociální demokracie se nechali zvolit a obětovali tak svůj poslanecký mandát v předstihu. Co na tom, že poslanci měli na výběr z řady kvalitních kandidátů. Co na tom, že s dostatečným předstihem se procedura volby řešila. Ve chvíli, kdy předseda volební komise Martin Kolovratník na schůzi sněmovny předstoupil k mikrofonu, aby se konkrétní volba uskutečnila, pro mnohé poslance to byl signál k odchodu ze sálu.

Poslední pokus resty smazat proběhne na poslední schůzi sněmovny. Nekompletní je Rada České tiskové kanceláře a Rada Českého rozhlasu. V obou případech schází dva radní, aby byla litera zákona naplněna. V obou případech mají poslanci možnost volit z kandidátů, kteří by do současného složení zmíněných rad přinesli osobnostní kvalitu. Jde jen o to, jestli bude politická vůle.

Do Rady Českého rozhlasu bylo nominováno 9 osobností. Veřejné slyšení proběhlo v tradičním koloritu zajímavých či méně zajímavých vyjádření kandidátů za přiměřeného (ne)zájmu poslanců volebního výboru. Ti pak do finále poslali profesora mediálních studií Jana Jiráka, jeho kolegu z Fakulty sociálních věd UK Jana Křečka a mediální odbornici z Univerzity Palackého v Olomouci Zdenku Burešovou. Postoupil také přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger či bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Trojan. Do šestice se vešel i muzikolog a pedagog z Vysoké školy ekonomické Ilja Šmíd. Vyřazen byl finalista minulé volby Jan Stanzel (šéfredaktor časopisu Zahrádkář), ale také bývalý obchodní a marketingový ředitel Českého rozhlasu Tomáš Kollarczyk. Poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup nenapodobil exposlance ČSSD Vítězslava Jandáka a do finále se nedostal.

Do Rady ČTK navrhl klub ČSSD šéfa neziskové organizace Jakuba Štědroně, TOP 09 navrhla bývalého člena rady a ústavního právník Jana Wintra, klub ANO nominoval publicistu a pedagoga Petra Žantovského. V prvním kole nebyl nikdo z nich zvolen a všichni tři postoupili do kola druhého.

Podobné resty mívaly i minulé sněmovny. Většinou již k volbě nedošlo a karty se rozdávaly až po volbách. Teď je ale situace jiná. V mediální politice se strany ve sněmovně většinou příliš neorientují a zaměřují se hlavně na boj se soukromými vlastníky velkých médií, kteří otevřeně vstoupili do politiky. To vytváří situaci všichni proti ANO. A protože z průzkumů preferencí to vypadá, že ANO – bude líp (ale jen pro některé strany) po volbách skutečně může politickou situaci ve sněmovně zásadně změnit, můžeme být svědky i zvolení nových radních právě v září. Ve sněmovně je nejen atmosféra „všichni hurá proti ANO“, ale je tam i dost poslanců, kteří už poslanci nebudou a jejich vliv nenávratně skončí.

Zvolit nové radní by veřejnoprávní média potřebovala. Nejen proto, že jejich kontrolní orgány by neměla sněmovna brát na lehkou váhu, ale i proto, že účast odborníků a osobností ve volbě nebývá vždy automatická.

Jaká bude ta skutečná politická vůle? Najdou se poslanci, kteří zorganizují dost hlasů pro zvolení nových radních? Nebo se už všichni věnují volební kampani či otázce vlastní budoucnosti po skončení aktivní kariéry ve vysoké politice? Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, dokonce se o to můžeme i sázet. To je ovšem asi tak vše. Příští měsíc napoví, jestli tyto resty po současné sněmovně zůstanou. Příští měsíc napoví, jestli tento způsob volby je ještě funkční. Příští měsíc napoví, jestli není třeba více naslouchat všem, kteří chtějí volit radní jinak.