logo Facebook
i slova jsou činy

Rozhlasová rada se zajímá o vysílání ČRo Plus

12. září 2019 10:40 / autor: Jan Mrzena

Rada Českého rozhlasu si nechala zpracovat analýzu ČRo Pus. Konkrétně jí šlo o prověření plurality a názorové rozmanitosti v pořadech Den podle, Interview Plus a Názory a argumenty. Vzhledem k tomu, že nejmladší stanice veřejnoprávního rozhlasu dosahuje úctyhodných čísel v poslechovosti (denně si stanici naladí okolo 100 tisíc posluchačů, týdně okolo 160 tisíc), ale i vzhledem k širokému portfoliu komentátorů s přesahem do celého českého mediálního rybníku, si pluska vydobyla nezpochybnitelné renomé. To ovšem sebou nese i zvýšenou pozornost kritiků veřejnoprávních médií. Právě zmíněné pořady patří mezi pilíře stanice mluveného slova a začaly být terčem. Analýzu za období od 4. února do 17. března zpracovala společnost Focus a radní ji zveřejnili na webu.

Rada se proto zajímala:

- zda a do jaké míry analyzované pořady ČRo naplnily požadavek na komplexní reprezentaci společenské reality, a to ve smyslu zastoupení názorové plurality a rozmanitosti

- nakolik témata pořadů a prostor věnovaný těmto tématům korespondovaly s aktuálním společenským a politickým děním, včetně jejich společenského významu

- zda byly adekvátně uváděny afiliace pozvaných respondentů

- zda si redaktoři, moderátoři počínali v souladu s čl. 6.13 Kodexu ČRo, tj. tak, „aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují“, a zda se nedopouštěli nějakých podob favorizace či naopak defavorizace, ať už některých respondentů, nebo subjektů, o kterých se v pořadech hovořilo.

Analýza vyšla pro sledované pořady ČRo Plus celkem dobře. Žádné jednoznačné a systematické porušování pravidel žurnalistické objektivity, vyváženosti a nestrannosti neprokázala. Obsahové pluralita vykázala standardní nebo vysokou úroveň, reálně podporuje co nejširší spektrum sociálně a kulturně definovaných identit, zvláště politických. Pořady se pohybovaly v hodnotovém středu a udržovaly ideověpolitickou rovnováhu, respektive respektovaly základní hodnotové a ideové proudy relevantní pro českou společnost a její civilizační okruh. Snad jen jeden závěr může někdo hodnotit jako méně příznivý. Týká se plurality autorské, která sice vykazuje vysokou úroveň z pohledu šíře spektra angažovaných komentátorů i jejich hodnotového zakotvení, jako problém může být vnímána genderová homogenita či nevyváženost. „Nejde primárně o problém ČRo, ale o rodovou nerovnováhu v některých profesích na úrovni celé společnosti. Skutečností ale je, že nejen Český rozhlas tuto rovnováhu dílem zrcadlí a dílem reprodukuje,“ uvádí analýza společnosti Focus, podle níž se ani moderátoři nedopouštěli zásadnějších rétorických ani věcných faulů.

Podrobněji by se k analýze měli vyjádřit její autoři na prezentaci 18. září, kterou bude moderovat místopředseda rozhlasové rady Miroslav Dittrich.

Politici v posledních letech tráví hodně času nad otázkami - Nepotřebují malé rady právní subjektivitu? Vládnou penězi, aby měly k dispozici nezávislé analýzy? Umí posoudit naplňování kodexu? A jednoduchý závěr měli po ruce – Musíme změnit zákon a rady vedle generálních ředitelů emancipovat. Netřeba dodávat, že řešení takového problému by spotřebovalo hodně času a bylo by i pro řešitele nevděčné. Stali by se terčem mediálních tlaků. Zákonodárná iniciativa tedy, nevěda, jak emancipovat, skončí vždy dřív, než reálně začne. Česká média sledují činnost rad kontinuálně a podrobně. S nezávislými analýzami pracuje vlastně jen Rada Českého rozhlasu. Ovšem problém s jejich zadáváním a placením nemá. Je zřejmé, že zákon v této věci tedy měnit potřeba není. Záleží jen na radních, jak si s využitím svých kompetencí poradí. Ostatně – rady volí a odvolávají generální ředitele, stanovují mu plat včetně odměn. Mají tedy generální ředitelé důvod s radami vycházet nebo se s nimi přetahovat o (drobné) peníze na analýzy?