logo Facebook
i slova jsou činy

Petr Žantovský: Rada ČTK se do práce agentury nevměšuje

04. září 2019 10:00 / autor: Jan Mrzena

V posledních dnech řeší mnoho webů nápad místopředsedy Rady České tiskové kanceláře Petra Žantovského. Navrhl, aby politické strany zastoupené v parlamentu dostaly možnost publikovat na samostatné „nástěnce“ v ČTK (bez zásahu editorů) své tiskové zprávy v určeném rozsahu. Žantovský to považuje za rozšíření veřejné služby a zajímavý servis pro občany.  „Navíc by to do jisté míry zmírnilo diskuse, že agentura preferuje tu či onu politickou stranu. Řekl bych, že je to spravedlivá věc, která by nám v radě dala do ruky argument,“ doplnil Petr Žantovský. Radní o návrhu diskutovali jen krátce. Exministryně a služebně nejmladší radní Marksová-Tominová (ČSSD) návrh nezavrhovala, ovšem podotkla, že politické strany mají vlastní weby. Místopředsedkyně Jaroslava Wenigerová (ODS) návrh odmítla a poukázala na fakt, že ČTK má placenou službu Protext, kterou pro podobný účel mohou strany využít. Generální ředitel ČTK Jiří Majstr by se měl k návrhu vyjádřit na zářijové schůzi rady. Stanovisko vydal Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI).

K celé situaci (především k prohlášení českého výboru IPI) se vyjádřil autor návrhu - místopředseda Rady České tiskové kanceláře Petr Žantovský:

 "Český výbor IPI je soukromá společnost, má právo vydávat stanoviska k čemu chce, ale nemá žádnou pravomoc cokoli vynucovat nebo být v jakékoli věci arbitrem.


- Rada ČTK se nevměšuje do práce agentury, a naopak já požádám Radu ČTK na nejbližším zasedání, aby vyzvala Český výbor IPI, aby tyto formulace buď doložil důkazy, nebo dále nešířil, neboť se nezakládají na pravdě.

- Návrh na zřízení služby podobné službě Protext (kterou ČTK poskytuje pro placená oficiální sdělení firmám) padl z jediného důvodu: poskytnout občanům stanoviska (samozřejmě přísně limitovaná rozsahem i periodicitou) parlamenentních a europarlamentních stran. Zda tyto strany takovou službu, v případě, že bude zřízena,  využijí, je  pouze na nich.

- Návrh v žádném případě neporušuje zákon o ČTK a nelze jej interpretovat jako činnost "ve prospěch politických stran a hnutí." Je motivován snahou umožnit stranám, které uspěly ve volbách a zastupují občany v našem nebo Evropském parlamentu, sdělovat jim svá stanoviska k aktuálním záležitostem.  Je tedy spíše službou veřejnosti. která se takto může dozvědět stanoviska stran a hnutí v originále, bez zkreslujících či interpretujících úprav.

- V žádném případě nejde o ohrožení svobody slova a redakční práce ČTK, už proto, že služba by měla být označena jako servis, sdělující oficiální stanoviska. Naopak to umožní redakcím ČTK k těmto stanoviskům podávat ve zpravodajství další související informace.

- Český výbor IPI spoluzakládala společnost, v jejímž čele stojí Josef Šlerka, jeden z dosud neúspěšných uchazečů o členství v Radě ČTK. Dovoluji si upozornit na tento jeho flagrantní střet zájmů.

- Na srpnovém zasedání Rady ČTK bylo zcela jasně (mj. i mnou), a to opakovaně, řečeno, že předmětný návrh je jen námětem pro případnou úvahu o rozvoji služeb ČTK pro její vedení. Taktéž bylo opakovaně řečeno, že rozhodnutí o takové organizační změně je zcela a plně v rukou generálního ředitele. Rada ČTK nemá ani si neosobuje právo jej v jakékoli exekutivní kompetenci suplovat. To teprve by odporovalo zákonu o ČTK.


Závěrem:

Celá věc je uměle vytvořená kauza s politickým pozadím. Podle toho, co píše Český výbor IPI, by - důsledně vzato - Rada ČTK nesměla vedení agentury nic navrhovat. Podle zákona o ČTK je úkolem Rady dohlížet na to, aby agentura plnila veřejnoprávní službu veřejnosti. Co vše je obsahem této služby, o tom může být vedena diskuse. Podle někoho to může být i servis statementů stran a hnutí, zákon není v tomto smyslu detailně konkrétní.

Předám samozřejmě podnět Českého výboru IPI na záříjovém zasedání Rady ČTK. Na tomtéž zasedání nám má k celé věci sdělit své stanovisko generální ředitel ČTK JIří Majstr. Do té doby nemá smysl se k čemukoli dalšímu vyjadřovat."