logo Facebook
i slova jsou činy

Rada ČTK vzbudila rozruch

03. září 2019 11:55 / autor: Jan Mrzena

Minulý týden po čase vzbudila rozruch Rada České tiskové kanceláře. Místopředseda Petr Žantovský (nominovaný ANO). Navrhl, aby politické strany zastoupené v parlamentu dostaly možnost každý den publikovat na samostatné „nástěnce“ v ČTK bez zásahu editorů své tiskové zprávy v určeném rozsahu. Žantovský to považuje za rozšíření veřejné služby a zajímavý servis pro občany.  „Navíc by to do jisté míry zmírnilo diskuse, že agentura preferuje tu či onu politickou stranu. Řekl bych, že je to spravedlivá věc, která by nám v radě dala do ruky argument,“ doplnil Petr Žantovský. Radní o návrhu diskutovali jen krátce. Exministryně a služebně nejmladší radní Marksová-Tominová (ČSSD) návrh nezavrhovala, ovšem racionálně upozornila, že politické strany mají vlastní weby. Místopředsedkyně Jaroslava Wenigerová (ODS) návrh odmítla a poukázala na fakt, že ČTK má placenou službu Protext, kterou pro podobný účel mohou strany využít. Generální ředitel ČTK by se měl k nápadu Petra Žantovského vyjádřit na zářijové schůzi rady.

Všechny mediální rady řeší různé stížnosti, často ve svém okolí slyší řadu připomínek k činnosti České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře (v tomto případě ovšem výjimečně). V kompetenci rad je řešit stížnosti, které jim jsou adresovány. Nesmí však zasahovat do činnosti veřejnoprávních médií, nesmí působit při výkonu funkce ani ve prospěch politických stran a hnutí. Jde o orgány, na které se soustředí velká pozornost, avšak jejich možnosti a kompetence jsou až na malé výjimky prakticky nulové.

Jak nápad Petr Žantovského klíčil? V červnu a červenci opanovala celý politický prostor vládní krize a střílelo se ostrými. Na radní patrně vyvíjeli různí píáristé velký tlak. Situace se v mediálním obrazu jevila jako více než nervózní. Petr Žantovský na červencové schůzi rady o obrysech svého nápadu informoval, v srpnu ho popsal podrobněji.

Politické strany a hnutí vydávají tiskové zprávy jako na běžícím pásu. Co s nimi? Politici bojují o své místo na slunci a hledají každou cestu, jak se voličům do hlavy zapsat. Strany a hnutí mají své weby, komunikují na twitteru a facebooku a využívají různé komunikační technologie naplno. Občané, kteří mají zájem znát oficiální stanoviska politiků, tedy možnost dostat se k nim mají. Stejně tak i novináři, když o tom či onom píší a mluví. Co v té věci může nového přinést ČTK v needitovaném servisu? Vlastně nic. Ani prestiží své značky. Občané servis agentury využívají minimálně. Většinou informace čerpají z rádia, televize, novin, webů…

Vedle popsaných důvodů mohla Petra Žantovského vést ke zveřejnění jeho nápadu také snaha dát politikům důvod otevřít archaický zákon o ČTK. Jakkoliv by tento zákon revizi potřeboval, je možnost, že se o něj populistická vláda Andreje Babiše zajímat, nulová. Slíbené stanovisko generálního ředitele Jiřího Majstra je předvídatelné. Nemá jinou možnost, než nápad slušně odmítnout a poukázat na služby Protext, jak to udělala Jaroslava Wenigerová.