logo Facebook
i slova jsou činy

Rada ČTK pracuje podle zastaralého zákona

18. července 2019 11:55 / autor: Jan Mrzena

Rada České tiskové kanceláře má nejméně kompetencí ze všech mediálních rad. Má je popsány natolik obecně, že radní naráží na mantinel – jak vykládat to, co mají dělat. Když pomineme osobnostní a názorové rozdíly, problém spočívá v zákonu. Jeho znění se nezměnilo od chvíle vzniku, tedy od roku 1992. Text má charakter „porevoluční“ euforie a nejasných deklarací. Zatímco četka naplňuje prostor zákona kreativně a její produkty se objevují v naprosté většině českých médií, rada jede v režimu malé televizní a rozhlasové rady z devadesátých let. Má například „schvalovat rozpočet a závěrečný účet tiskové kanceláře“, nebo „dohlížet na využití účelových dotací“, ale radní nemají dost kompetencí (nebo odvahy) ani vlastní odborníky (analogie s dozorčí komisí v RČT nebo RČRo), aby vůbec tuhle působnost mohli v celé šíři dělat. Zákon ani nepopisuje, jestli má mít rada veřejné či neveřejné schůze. Zato radní mají popsáno, co všechno se neslučuje s jejich funkcí – avšak terminologie počátku devadesátek (například „hromadné sdělovací prostředky“), umožňuje extenzivní výklad.

Do Rady ČTK volili politické strany často trafikanty (bývalé poslance, senátory, atp). Činnost rady se omezila na předkládání výroční zprávy, usnesení o rozpočtu a jednou za šest let zvolila generálního ředitele. Běžné schůze rady krom toho naplňují informace generálního ředitele a pohled na cca dvě stížnosti. Proto vlastně ani nevadilo, že se do rady jen sporadicky dostávali netrafikanti.

V posledním roce se rada snažila mnohé věci řešit sama – například peníze na financování digitalizace fotoarchivu, popsání vlastního prostoru pro svou činnost. Současně však z rady jsou cítit i střety. Nechci hodnotit příčiny těch různohlasů, jen chci zdůraznit, že existují a že jsou slyšet. Problém tkví v zastaralých frázích zákona a v potácejícím se „projektu“ vládní koalice. Ten naplno vyhřezl poté, co sice vládní menšinou s podporou sněmovních fanoušků ANO byla nejdříve zvolena do rady exministryně Michaela Marksová Tominová, avšak v následné volbě už poslanci ANO chtěli hlasovat pro kandidáta SPD. Problém volby rady tak byl prvním výstřelem Jana Hamáčka, že odejde z vlády…

Na složitou a hlasitou mediální agendu dnes ve sněmovně neexistují mechanismy, které by ji s respektem ke všem politickým stranám, řešili s výhledem delším než od hlasování k hlasování. Ministři kultury se složitých (byť krátkých) mediálních zákonů bojí. Resort je v rámci vlády podceňován, problémem je i malá mediální kompetence ministrů. Nelze proto očekávat, že do konce mandátu současné sněmovny se něco změní. Budeme slyšet občas silácká vyjádření (hlavně těch, co zaujmou média – tedy hlavně o České televizi), ale nic konkrétního sněmovna ani vláda neudělá.

Rada ČTK má sedm členů, které volí na funkční období pěti let a odvolává Poslanecká sněmovna. Radní mohou být zvoleni maximálně na dvě po sobě jdoucí funkční období. Kandidáty do volby navrhují poslanecké kluby. Členství v radě je honorovanou veřejnou funkcí. V současné době má rada pět členů – místopředsedkyni Jaroslavu Wenigerovovou (ODS), místopředsedou Petr Žantovský (ANO), členy jsou Pavel Foltán (ANO), Jana Gáborová (SPD) a Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Sněmovna se pokusí zbývající dva členy zvolit na podzim. Další volby do Rady ČTK bude už zařizovat sněmovna nová. Ovšem (až na Jaroslavu Wenigerovou) bude pravděpodobně současná sestava vybírat generálního ředitele České tiskové kanceláře na jaře roku 2023.