logo Facebook
i slova jsou činy

Petr Dvořák: Česká televize by mohla být v regionech aktivnější než je dnes, to je ovšem věc, na kterou je potřeba mít nějaké peníze

10. listopadu 2018 13:00 / autor: Monitor

Na začátku března vznikla petice Braňme média veřejné služby. Byla to jedna z reakcí na inaugurační projev Miloše Zemana a na jeho návod jak odvolat stávající Radu České televize v TV Barrandov. Petici podepsalo 18 tisíc lidí a petiční výbor jí poslal do Senátu. Horní komora se peticí zaobírala až na podzim. Z iniciativy Jiřího Oberfalzera (ODS) zorganizovala 23. října veřejné slyšení. Česká média přinesou informace z vystoupení některých hostů.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák:  "Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Společná účast moje a kolegy Zavorala na takovýchto typech konferencí má krásný vztah v tom, že kdokoliv z nás začíná podobnou promluvu, ten druhý potom řekne, že vlastně nezbývá už moc co dodat. Protože ve všech věcech, které tady padly, si jako média veřejné služby rozumíme. Nebudu opakovat poznámky, s kterými souzním. Možná bych úplně krátce řekl, že vítám situaci, že Ministerstvo kultury ČR teď rychle nechce otevírat novelu mediálních zákonů.

Aby se něco takového mohlo zodpovědně udělat, měla by tomu předcházet poměrně velká a široká diskuse o tom, jaké základní principy by veřejná služby v České republice měla do budoucna mít. Teprve poté, co taková veřejná diskuse proběhne a co z ní vzejde, pak teprve je možné psát nový mediální zákon, který by měl být opravdu mediálním zákonem pro 21. století. Témata, která by ta diskuse měla obsahovat, by měla definovat, co do budoucna by měla být veřejná služba, kterou by měly ČT a ČRo svým divákům nebo posluchačům poskytovat. Jestli – tak jak dnes média fungují a jaká je šíře jejich zásahů, jestli ta témata, která zvedají, jsou dostatečná, anebo jestli by po nich uživatelé, koncesionáři chtěli něco víc. Jestli by třeba, tak jak jsme v tuto chvíli aktivní v zahraničí a jsme vlastně jediná dvě média, která mají širokou síť zahraničních zpravodajů, tak jestli bychom neměli být ještě více aktivní v regionech. ČRo tuto možnost má – prostřednictvím regionálních studií. Možná by ČT v regionech mohla být ještě aktivnější než je dnes, což je ovšem věc, na kterou je potřeba mít nějaké peníze.

Důležitá je debata, co ta veřejná služba by měla do budoucna znamenat. Dalším velmi důležitým parametrem je, jakým způsobem veřejnou službu, kterou poskytujeme my, našim divákům, a ČRo svým posluchačům, tak jakým způsobem ji budeme ke konzumentům veřejné služby dopravovat. Protože – jak zde padlo – zákony, podle kterých fungujeme, vznikly v 90. letech, a vůbec nebraly v úvahu rozvoj technologií a ani nebraly v úvahu obecně rozvoj internetu, sociálních sítí a sociálních médií. Myslím, že distribuční kanály, které bychom měli mít možnost do budoucna používat, by měly být adekvátní tomu, jakým způsobem jsou média v tuhle chvíli konzumována. A prioritně, jakým způsobem jsou konzumována z hlediska mladších generací. Protože veřejná služba by měla být přístupná pro všechny. Specificky mladá generace by měla chápat, jaký význam pro ně do budoucna taková služba může mít.

Třetím důležitým momentem, o kterým je potřeba hovořit, a padlo to tady v přednášce našeho finančního ředitele, Davida Břinčila, kdo je tím uživatelem veřejné služby. Jestli je uživatelem veřejné služby opravdu ten, který má doma televizní přístroj anebo rozhlasový přijímač, nebo jestli je to ten, který opravdu tu službu konzumuje. A pak už je jedno, jestli ji konzumuje prostřednictvím standardního zařízení, nebo např. prostřednictvím svého chytrého telefonu, tabletu nebo počítače. Čtvrtým momentem, který je asi důležité zmínit v rámci definice je, jakým způsobem má vypadat stabilní a předvídatelné financování, a těch způsobů tady padlo hodně. Souhlasím s tím, že systém koncesionářských poplatků je ten nejspravedlivější. Důležité je, aby poplatky platili ti, kteří službu reálně užívají.

Poslední věc, která je samozřejmě také důležitá a je potřeba na ni hledět, je systém kontroly řízení, nastavení transparentnosti veřejnoprávních médií. Popravdě řečeno, té novele, která vznikala v předchozím volebním období, jsem vyčítal, že se vlastně zaměřila pouze jenom na tenhle jeden moment, a že všechny ostatní vlastně pomíjela, a to mi připadalo, že je škoda. Pokud se o všech těchto věcech v rámci veřejné diskuse bude diskutovat a pokud na nich bude souhlas, a pokud se potom promítnout do nových mediálních zákonů, potom očekávám „rajské časy“ pro média veřejné služby. Na druhou strany už přece jenom v médiu veřejné služby pracuji už 7 let, tak vím, že „rajské časy“ pro veřejnoprávní média nenastávají nikdy. Jsou jenom horší, nebo méně horší. Ale i přesto musím říct, že to, co děláme, má smysl a že stojí zato to dělat.

Úplně poslední poznámka na závěr. Jsem rád, že to tady zmínil pan Martínek. Velmi bedlivě sledujte, co se bude dít v Poslanecké sněmovně. Protože není náhodou, že ve chvíli, kdy Česká televize má ke schvalování čtyři výroční zprávy – dvě za rok 2016 a dvě za rok 2017; Český rozhlas, myslím, tam má v tuhle chvíli dvě... Tak není asi náhodou, že se zrovna vezme jedna reportáž ze zpravodajství pro děti, která se vysílá každý den po dobu pěti let a že se z něj dělá jakýsi generální problém... Uznávám, že neděláme všechno skvěle. Uznávám, že zrovna v tomhle případě tam chyba vznikla, my jsme se z ní poučili. Ale nepřipadá mi, že je to natolik zásadní, aby to řešila např. Poslanecká sněmovna, ať už na výborech a poté na plénu. Není náhodou, že ve chvíli, kdy se mají schvalovat výroční zprávy, přicházejí různá anonymní trestní oznámení. Buď na mě anebo přímo na instituci, kterou řídím. Připadá mi, že celá ta věc je řízena. Proto doporučuji bedlivě sledovat, pokud se výroční zprávy budou věnovat buď na tomto plénu, nebo na příštích plénech, tak jakým způsobem k nim bylo přistoupeno, jaké budou používány argumenty – a potom, kdo a jak bude hlasovat... Děkuji za podporu všem, kteří se tady vyslovili ve prospěch veřejnoprávních médií."